Krize je produktivní stav. Jen je z ní potřeba odstranit příchuť katastrofy. V perfektní knize novináře Milana Vodičky: Den, kdy došly prachy se můžete dočíst o celé řadě inovací a nových podnikatelských nápadů, které odstartovala velká hospodářská krize, která se ve třicátých letech prohnala světem. Začala vznikat celá nová odvětví i způsoby prodeje a komunikace se zákazníky.
Tak mě napadlo, že by pro některé z vás mohlo být inspirací, jak něco (svého) začít.
Nečekejte podrobný návod – každý jsme jiný, a proto se zaměřím na principy, jejichž dodržení znásobí pravděpodobnost úspěchu.
Co vám jde snáz než ostatním? S čím si k vám přátelé často chodí pro radu nebo pomoc?
Co vám samotným na trhu dlouhodobě chybí? Určitě nejste sami, kdo takovou situaci řeší. Ptejte se lidí, kteří podnikají, hledejte možnosti. Existuje řada firem, která vám dodá kvalitní know-how i produkt, pokud nechcete vše vymýšlet na zelené louce, ale přesto byste rádi změnili směr. Ostatně mnoho mých kolegů v Golden Gate by mohlo vyprávět.
Podnikání je inspirativní v tom, že kloubíte hned několik profesí, aby se úspěch dostavil. Je nutné být trochu obchodník, trochu manažer, hodně psycholog a především nadšený student – ochotný vzdělávat se ve všem, co je potřeba. I když si na to můžete najmout lidi, znát základy zmíněných dovedností se vždycky vyplatí. Jedna z knih, která mně otevřela podnikatelskou cestu, byla od Roberta Kiyosakiho: Bohatý táta, chudý táta. V podnikání máte totiž nejnáročnějšího šéfa na světě, který vám nic neodpustí – jste to vy sami.
Nejlepší je mít od začátku parťáka, který je v některých věcech trochu jiný než vy, ale spojuje vás stejný cíl a smysl, stejné nebo velmi podobné hodnoty. Tak jako Pavla Rybu s Pavlem Kupkou spojila potřeba svobody a smysluplné práce s penězi tak, aby finance fungovaly dlouhodobě, a ne jen úzké skupině lidí a jen někdy.
Pokud parťáka nemáte, i tak můžete sdílet své postřehy a nápady s někým, kdo má kritický pohled na věc a umí říkat i nepříjemnou pravdu. Té se jako podnikatel musíte naučit čelit co nejdříve. Protože její poznání vás požene vpřed lépe a stabilněji, s poučením.
Každý, kdo něco dělá, dělá chyby. Nečekejte až budete věci umět dokonale. Dokonale je budete umět, až když je budete hodně dělat. Plavat se naučíme ve vodě, mluvit se naučíme mluvením, vařit vařením a podnikat podnikáním. Ano, číst na začátek literaturu je v pořádku, ale jednoho dne je třeba zvednout se od knih a jít věci dělat v praxi. Záměrně neříkám zkoušet. Podnikání se nezkouší, ale dělá. Chceme-li dlouhodobé systematické výsledky, nepůjde to bez systematické a několikaleté aktivity. Úspěch přes noc má zpravidla jepičí život.
Jen o kapitálu řeč samozřejmě není. Ochota riskovat souvisí s ochotou opustit zaběhnuté pořádky, možná dočasně ztratit profesní status změnou kariéry. Dočasně třeba i utáhnout opasky, osekat náklady, přečkat čas rozjezdů a začátků. Co získáte? Hned nic. Postupně mnoho. Svobodu, časové možnosti (nikoli na začátku podnikání, to je odměna v čase za vytrvalost.) Získáte peníze na plnění svých snů, přátele s proaktivním a úspěšným myšlením, zajímavé zkušenosti, pestrou plejádu kontaktů, možná díky podnikání najdete i životního partnera. Získáte obrovské komunikační a vyjednávací dovednosti a nadhled. Seberealizaci a smysl.
Říká se, že dělat stále stejné věci a očekávat jiné výsledky je definice šílenství. Neměňte cíl, ale buďte ochotni změnit prostředky, s jakými k cíli jdete. Pozor, nikoli hodnoty, s jakými po cestě k cíli kráčíte. V knize Jak udělat z dobré firmy skvělou (ta by ve vaší podnikatelské knihovně rozhodně neměla chybět!) je na mnoha firmách zdokumentováno, že ochota hledat nové cesty směrem k cíli, postavit tým na pevných hodnotách a čelit faktům je to, co pomáhá firmám prosperovat po desetiletí. Ze srdce vám držím palce. Já po té cestě jdu už osmnáct let, a i když občas zakopnu, neměnila bych.