V létě i v práci jako na dovolené

Často když mluvím s lidmi, kteří se chystají na dovolenou, jsou lidově řečeno v časovém smyku před ní a po dovolené zase zavaleni prací. Má pak vlastně smysl někam odjíždět? A co s tím?

O co se snažím (více či méně úspěšně) já, když mám před dovolenou:

Kolik mě vlastně stojí dovolená?
Jste-li člověk pracující na živnost, jistě počítáte nejen kolik vás dovolená bude stát, ale také, abyste měli dostatek peněz po svém návratu – aby zkrátka nedošlo k výpadku v příjmu. Proto je důležité si termíny pracovních aktivit po dovolené domluvit ještě před odjezdem. Po návratu z delší cesty si nechávám den či dva na aklimatizaci, ale třetí a další den již mám domluvené schůzky – které jsem si ovšem domluvila ještě před odjezdem. Mám pak klid, že po dovolené mám jasný program. Pokud bych domluvení schůzek nechala až návratu, uteče další týden, než se s někým pracovně potkám. Vlastně bych tím byla na dovolené „o týden déle“.

„Léto má málo víkendů“
Znáte to sami – naplánujete pár akcí, prodloužený víkend či vodu s přáteli a je zase září. Proto je potřeba se i na pracovní akce dívat v kontextu celého léta – abyste pak nenaplánovali prodloužený víkend s přáteli na období, kdy vás čeká něco důležitého, co si vyžádá z vaší strany hodně příprav. Nebudete pak myšlenkami ani na dovolené a ani v práci.

Vše se prodlužuje
Tak jako si chceme odpočinout my, odpočívají i naši zákazníci. Počítejme proto s tím, pokud je naší podstatou práce obchodní jednání s lidmi, že na stejný počet setkání jako v průběhu roku, budeme muset více telefonovat a celkově se obrnit trpělivostí, protože vše prostě bude déle trvat. Jednou budete pryč vy, podruhé protistrana, a tak se vše může o měsíc i dva protáhnout. Lékem je dostatečné množství aktivit. Je to tak každý rok, a není důvod si tím nechat vzít vítr z plachet.

Pojďte ven
Pokud naopak máte dlouho před dovolenou a pracovní morálka se vám s krásným počasím udržuje těžko, využijte toho. Léto láká k setkáváním mimo kanceláře, minimálně někde na zahradní terase restaurace nebo při méně formálních příležitostech klidně v parku. Změňte prostředí. Na Stanford univerzitě dělali průzkum mezi 200 studenty. Prokázalo se, že chůze má blahodárný účinek na naši kreativitu. Dokonce je jedno, zda venku či v místnosti, zkrátka rozhýbané tělo = rozhýbaná mysl.
Je prokázáno i to, že pokud vás čeká náročné jednání s někým, s kým se chcete shodnout či urovnat spor – vezměte jej na procházku. Už sám fakt, že jdete bok po boku a kráčíte stejným směrem má za důsledek tzv. kongruenci – tedy shodu toho co děláte (jdete) s tím, o čem a jak mluvíte (dohoda). Oba budete intuitivně spíše hledat cesty, jak se shodnout, než být ve sporu. Navíc chůze v jiném prostředí podpoří i úhel pohledu, který vám třeba dosud unikal.

Když už na dovolené, tak offline
Na dovolené se snažím odhodit telefon, vypnout komunikaci a opravdu být s rodinou, se sebou či s přírodou. Fotím „offline“ – očima, srdcem. Jak? Využívám toho, co mě naučilo NLP – zapojuji všechny smysly. Soustředím se na to, jaký mám postoj těla, jaké zvuky kolem sebe slyším, jaké chutě a vůně cítím, jaké je moje okolí, vnímám vzduch, vůně, barvy. Kotva k pohodě
Třeba právě šumění moře je krásný příklad – člověk na něm vnímá sílu a moudrost přírody a zároveň si k tomu vjemu může „připojit“, že se cítí odpočatě a spokojeně. Takový pocit pak stačí spojit s nějakým gestem ruky (nemělo by být děláno mimoděk, například když s někým hovoříte). Tak vznikne tzv. kotva. Kdykoli pak v budoucnu chcete, gestem ruky si vybavíte všechny pocity, včetně odpočinku a pohody. Což se v závěrečné fázi roku často hodí.

Tagy:
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů