Ať máte lehčí rok

Loni jsem se naučila hodně. O sobě. O druhých. Zjistila, kolik věcí k životu nepotřebuji, zatímco jiné, které jsem považovala za běžné, jsou dnes důležité a mají pevné místo v mém rozvrhu dne. Tady je pět z nich. Třeba vás inspirují.

1) Plány

Můj přístup k plánování se změnil. Plánuji dál – považuji to za „mapu“ svých každodenních aktivit. Pomáhá mi v orientaci, když se ztratím v provozních činnostech nebo vypadnu z rytmu. Při změnách plánů jsem ale vnitřně klidnější, protože při rychlosti loňských změn bylo přílišné litování nad změnami luxusem, který jaksi nebyl k dispozici. A ukázalo se, že to jde i bez toho. Když něčeho musíte zvládnout hodně, prostě jdete dál, soustředíte se na to, co udělat můžete. Pomáhá mi otázka: Co můžu?

2) Kotva

Najít hlubokou vnitřní jistotu je výzva, i když je klid. Když klid není, je to o to důležitější, ačkoli se to dočasně může jevit jako téměř nemožné. Vliv silných okolností mnoho lidí přiměje začít dělat klíčové změny. Asi jako když jste hodně nemocní a chcete se uzdravit, vaše odhodlání k razantní změně životního stylu je vysoké. Loni se dala upevnit řada důležitých návyků. Pro mě je tím návykem dechové cvičení (psala jsem o něm v čísle 11/2020) a meditace. Bez nich a bez cvičení nebo aspoň půlhodinové procházky se psem nezačínám den. Pro upevnění návyku potřebujete minimálně 21 dní, pro kvalitativní změnu minimálně 100.

3) Pohyb

S kamarády máme v současnosti 100denní výzvu zaměřenou na fyzický pohyb. Kompenzace sezení při home office není nutnost, je to prostě základ a součást práce. Ne něco, na co možná zbyde čas jednou týdně. Právě kombinace pravidelné duševní a fyzické aktivity vám pomůže čelit vnějším změnám, udržet si nadhled a sílu.

4) Aktivita – pasivita

Někteří lidé neumí nic nedělat. I k jídlu si vezmou knihu nebo čtou články v mobilu, poslouchají audio. Kdysi jsem v jedné knize četla hezkou větu: intuice nekřičí, intuice šeptá. Proto když pořád něco děláme, můžeme tak přehlušit, co je pro nás opravdu důležité. Když zavčasu vnímáme sami sebe, lze předcházet mnohým nemocem a neshodám, protože prostě cítíme a víme, co chceme. Necpeme do sebe pořád jen něco z venku. Necháváme mozek, aby si utřídil informace, které přes den nasbíral. A obdařil nás novými nápady a chutí do nových aktivit. Takže další princip je mít čas, kdy „dělám nic“.

5) Odhazování

Snažím se čistit svůj vnější i vnitřní prostor, a to pravidelně. Odhazuji věci, které už se mnou „neladí“, které pravidelně nepoužívám (když porovnáte obsah koše s prádlem na praní, kde jsou ty často nošené kousky, a zbytek vaší skříně, hned budete vědět, o čem mluvím). Vyhoďte i ty několik let staré poznámky ze školení, když jste je nepřepsali doteď… Každá ta věc volá po vaší pozornosti: přečti si mě, používej mě, ukliď mě, vytřiď mě, zašij mě, oprav mě – jako by každý předmět na vás křičel, že jej nevyužíváte k jeho účelu nebo jste nedokončili zamýšlenou činnost. Zbytečně mnoho předmětů v kuchyni, garáži, dílně. Stejně používáme to samé pořád a znovu, tak si nechme jen to. Svět se změnil. Nelpěme. Mimochodem, to je podle mě důvod, proč se hodně lidí doma po delší době necítilo dobře. Když uklidíte prostor kolem sebe, uklidíte tím také něco v sobě. Darujte věci, o nichž víte, že je nebudete používat. Užívejte si volného prostoru. Jinak se v něm dýchá, pracuje, tvoří, žije. O mentálním ulpívání by se dal napsat celý sloupek. Tak příště. Letošek asi nebude snadnější než rok předchozí. Ale lehčí si ho udělat můžeme. Ať se vám letos daří při všem, pro co se rozhodnete.