5 tipů, jak si udržet vnitřní klid navzdory vnějším okolnostem

Svými příspěvky i hovory s lidmi kolem mě se snažím především lidi spojovat a uklidňovat. Vést je k respektu k názoru druhých a uvědomění, že diskuse není o tom, přesvědčit druhého o své pravdě, ale něco se dozvědět a přiblížit se jeden druhému. Původně připravované pojednání o Buridanově oslu si nechám tedy na příště, teď jsou na řadě důležitější věci. Co dělám pro to, abych si udržela vnitřní klid navzdory vnějšímu vývoji? Co pro svůj klid můžete udělat i vy?

Pojmenovávejte

Pojmenujte si společně či každý sám pro sebe emoce, které cítíte. Klidně nahlas a pěkně od plic. Mluvte se svými blízkými a zejména se svými dětmi, o tom, jak situaci prožívají a o čem přemýšlejí. Pokud na to máte psychické a fyzické síly, mluvte s těmi, kteří náročnou situací procházejí. Možnost být vyslechnut a možnost sdílet je sama o sobě léčivá. Nicméně podtrhuji: pokud na to máte síly. Je v pořádku, že ne každý je má. Zrovna tak je v pořádku, že se nestavíte na žádnou názorovou stranu, protože si uvědomujete, jak málo máme relevantních informací.

Pište

Někomu pomůže se z pocitů a myšlenek vypsat, dostat je z hlavy na papír, aby večer mohl lépe usnout. Psaní je také vynikajícím nástrojem, když máte nutkání něco dělat, ale reálně to v danou chvíli není možné. Začněte sepisovat, co se děje, co v rámci situace můžete dělat, nebo kdo umí něco z toho, co je potřeba. Třídění těchto myšlenek a kroků, plánování, je posunem v situaci. Člověku se objektivně uleví, protože v dané chvíli soustředí své síly na to, co dělat může.

Žijte teď

Prakticky po celý náš život někde na zemi existovalo místo (kdyby jedno), kde nebyl klid, mír a blahobyt. Přesto jsme žili svoje životy, měli svoje plány a každodenní radosti. Jakkoli to pro vás může znít nyní „nevhodně“, protože teď je to jiné (znáte osobně někoho, koho se potíže týkají), nepomůžete tím sobě ani svému okolí, když přestanete žít. Dělejte dál to, co umíte nejlépe a udržujte se v co nejlepší mentální, fyzické i duševní a finanční kondici. Často velká pomoc pro okolí je, že nejsme my jedním z těch, kdo potřebují pomoci. Radujme se z každého dne a všeho, co máme a můžeme dělat.

I tohle pomine

Řada lidí používá sociální sítě ke komunikaci svého vzteku a frustrace. Já to nedělám. Než něco napíši do veřejného prostoru, ptám se sama sebe: Pomůže to někomu? Zlepší mu to den? Myslím, že špatných zpráv je všude dost. Proč jim dávat ještě větší pozornost? Pomůže zvýšení paniky vyřešení jakékoli situace? Ne. Tak si to nedělejme vzájemně těžší. Právě v takových chvílích se potřebujeme společně pozvedat a nikoli srážet a přitápět pod kotel špatné nálady či smutků. Připomínat si, že i když se to „příšerně vleče“, i tohle pomine. Slova podpory posílám adresně, stejně jako pomoc.

Hýbejte se

Prostě a jednoduše buďte co nejvíce na vzduchu – okysličí se vám tělo, zlepšíte zdraví, unavíte se, načerpáte dobrý pocit z jarní přírody (kde vše běží, jak má) a hlavně: nebudete číst žádné zpravodajství. Bohatě vám stačí zprávy jednou za týden a maximálně věnujte jejich sledování 30 minut. Věřte mi. Ty opravdu důležité věci se k vám prostě dostanou. Pokud si chcete něco číst, věnujte se tomu, co vás baví, co vás profesně, investorsky nebo lidsky posune (tipy na vybrané knižní tituly jsem dávala v GMAG 09/21  nebo 07/20 – najdete elektronicky v klientské zóně).

Přeji nám všem co nejvíce klidu, pohody, zdraví a správné orientace v tom, co je skutečně důležité a co ovlivnit můžeme. Je toho opravdu hodně.